Komunistická diktatura v SSSR

Zajímavosti ze Stalinova života z časopisu 21.století zde.

Časová osa života Stalina zde.

Zajímavé informace o životě Stalina - časopis Reflex zde.

Odkaz na videopořad ČT o posledních letech vlády Stalina zde.

Komunismus = extrémně levicový politický směr 

cíl:           vytvoření společnosti, kde by si  lidé byli rovni a majetek by byl společný

metody: "třídní boj" - násilná cesta (označení nepřítele, likvidace opozice, znárodňování -                            konec podnikání, teror)

Citáty V. I. Lenina:
„Kapitalisti sami nám prodají provaz, na kterém je my pověsíme.“
„Jeden muž se zbraní může ovládat 100 bez ní.“
„Chceme-li zničit národ, musíme nejprve zničit jeho morálku, a padne nám do klína jako zralé ovoce.“
„O rozhodnutích ústředního výboru se nediskutuje.“
"Zeptáme se každého, jaký je jeho vztah k revoluci. Zda je pro nebo proti. Pokud bude proti, postavíme ho ke zdi ... Bez milosti pobijeme stovky i tisíce nepřátel, ať se utopí ve vlastní ktvi, ať krev buržoustů teče proudem ! "

Josif Vissarionovič STALIN (vl. jménem DŽUGAŠVILI)

- narodil se v roce 1878 v rodině ševce Vissariona, který více pil než šil boty. Po návratu domů z hospody ženu i syna často bil. Maminka Jekatěrina táhla domácnost sama, živila celou rodinu jako pradlena a švadlena. Byla hluboce věřící.

Stalin měl v mládí přezdívku Sos a musel se potýkat s některými handikepy - byl malé postavy, v obličeji výrazné jizvy po nešťovicích, měl ochablou levou paži jako důledek po otravě krve.

V 10 letech začal studovat díky stipendiu v jezuitském semináři v Tbilisi a měl se stát pravoslavným knězem.

Studia však nedokončil a dal se na dráhu revolucionáře. Nejprve působil jako člen sociální demokracie.

Přezdívku si změnil na Koba ( v gruzínštině Nezkrotný), příjmení Stalin ( muž z oceli), které mu vymyslel Lenin, začal používat až od roku 1912.

O Stalina - revolucionáře se začala záhy zajímat carská policie, byl zatčen a internován na Sibiř.

Odtamtud uprchl a oženil se s 16 letou Jekatěrinou Svanidze, která ale o tři roky později zemřela a zanechala mu syna Jakova. Otcův tvrdý přístup bez citu ho dohnal k pokusu o sebevraždu, nakonec zemřel za 2.světové války v německém koncentračním táboře.

Stalin ještě před vypuknutím 1.světové války se ve Finsku setkal s Leninem a po návratu do Ruska "vydělával "peníze pro bolševiky bankovními loupežemi a vydíráním ruských podnikatelů.

Za to se dostal opět na Sibiř.

V době bolševické revoluce v roce 1917 byl ve stínu Lenina.

V roce 1919 se 40 letý Stalin oženil s mladičkou, tehdy teprve osmnáctiletou Naděždou Allilijevovou. Manželství s Naděždou trvalo třináct let. Skončilo její smrtí (sebevraždou?).

V roce 1922 byl jmenován generálním tajemníkem komunistické strany. Po Leninově smrti v roce 1924 se Josif Vissarionovič Stalin stal prvním mužem komunistické strany. Během následujících čtyř let 1924-28 se Stalin zbavil všech svým politických odpůrců a na důležitá místa prosadil své příznivce. Začal budovat národní komunismus - prosazoval násilnou kolektivizaci zemědělství ( zabíral soukromou půdu) a budoval uměle průmysl, zejména těžký. Pro politické odpůrce a "vlastizrádce" vytvořil pracovní tábory s otřesnými životními podmínkami - gulagy (Glavnoje Upravlenije Ispravitelno-trudovych Lagerej = Hlavní správa nápravně-pracovních táborů).

Sovětský svaz

* osobní komunistická diktatura

- fyzická likvidace odpůrců (šlechta, kulaci, pravoslavná církev, opozice)

- gulagy = pracovně nápravné tábory (těžké pracovní i životní podmínky, těžba surovin, stavba
                 železnice - 12 až 15 milionů obětí)

- cílený hladomor na Ukrajině ( 6 až 8 milionů obětí)

* plánované hospodářství

- pětileté plány = centralizace (Moskva)

- industrializace (budování těžkého průmyslu)

- násilná kolektivizace zemědělství (vznik kolchozů a sovchozů)

1919

-  vznik Kominterny = Komunistické internacionály se sídlem v Moskvě = mezinárodní sdružení
   KS 

- snaha ovládnout svět ("Proletáři všech zemí - spojte se!")

Vznik SSSR a Stalinova diktatura

Dějepis – 9. ročník ZŠ

Vyber vždy jednu správnou odpověď.

Celkem 15 otázek

1. Kdy proběhla v Rusku bolševická revoluce?

a) V roce 1905 b) V roce 1917 c) V roce 1929

Bolševická revoluce proběhla v listopadu 1917 podle našeho kalendáře. V Rusku se tehdy používal juliánský kalendář, podle kterého šlo o říjen.

2. Kdo vedl bolševiky během revoluce v roce 1917?

a) Vladimir Iljič Lenin b) Josif Stalin c) Lev Trockij

Lenin byl hlavním vůdcem bolševiků a po revoluci stál v čele sovětské vlády.

3. Co bylo hlavním důsledkem bolševické revoluce?

a) Obnovení carské monarchie b) Zavedení parlamentní demokracie c) Převzetí moci bolševiky a budování komunistického režimu

Bolševici převzali moc a začali vytvářet stát založený na komunistické ideologii a vládě své strany.

4. Kdy vznikl Svaz sovětských socialistických republik (SSSR)?

a) V roce 1917 b) V roce 1922 c) V roce 1939

SSSR byl oficiálně založen v prosinci 1922. Předcházela tomu revoluce a občanská válka v bývalé Ruské říši.

5. Kdo se po Leninově smrti postupně stal nejmocnějším mužem SSSR?

a) Josif Stalin b) Mikuláš II. c) Alexandr Kerenskij

Lenin zemřel v roce 1924. Stalin postupně odstranil své politické soupeře a upevnil svou osobní moc.

6. Co znamenala kolektivizace zemědělství?

a) Rozdělení půdy mezi všechny rolníky do soukromého vlastnictví b) Zavedení svobodného trhu se zemědělskými výrobky c) Nucené sdružování rolníků a jejich hospodářství do společných zemědělských podniků

Stalinův režim násilně sdružoval rolnická hospodářství do kolchozů a dalších státem řízených forem zemědělství.

7. Co byl kolchoz?

a) Politická věznice b) Kolektivní zemědělské hospodářství c) Továrna na výrobu zbraní

Kolchoz byl kolektivní zemědělský podnik, v němž rolníci pracovali společně podle pravidel sovětského systému.

8. Co byly pětileté plány?

a) Státní plány určující hospodářské cíle na pět let b) Plány na pořádání voleb každých pět let c) Programy na obnovu carské monarchie

Pětileté plány stanovovaly výrobní cíle. Stalin kladl velký důraz na rychlou industrializaci a rozvoj těžkého průmyslu.

9. Co znamená pojem gulag?

a) Sovětský parlament b) Organizace na podporu zemědělců c) Systém táborů nucených prací

Gulag označuje sovětský systém táborů nucených prací, do nichž byli posíláni také političtí vězni a lidé označení za nepřátele režimu.

10. Co byly politické čistky za Stalina?

a) Odstraňování negramotnosti b) Pronásledování, zatýkání a likvidace údajných odpůrců režimu c) Reforma školství bez použití násilí

Zejména ve 30. letech byli lidé na základě skutečných či smyšlených obvinění zatýkáni, vězněni a popravováni.

11. Co znamená pojem kult osobnosti?

a) Vytváření obrazu vůdce jako výjimečného a téměř neomylného člověka b) Svobodná soutěž politických stran c) Uctívání všech občanů stejně

Stalinova propaganda představovala Stalina jako geniálního vůdce a ochránce lidu. Kritika jeho osoby byla nebezpečná.

12. Jakou roli měla propaganda ve Stalinově režimu?

a) Zajišťovala svobodnou diskusi o politice b) Umožňovala opozici volně kritizovat vládu c) Ovlivňovala názory lidí a podporovala režim a Stalina

Propaganda prostřednictvím tisku, plakátů, filmu a školství šířila státem podporovaný výklad skutečnosti.

13. Co se stalo během hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933, známého jako Holodomor?

a) Ukrajina získala nezávislost na SSSR b) Miliony lidí zemřely hladem v důsledku hladomoru, který souvisel se stalinskou politikou c) Skončila kolektivizace v celém SSSR

Hladomor souvisel mimo jiné s násilnou kolektivizací, rekvizicemi potravin a represivní politikou sovětského vedení. Zahynuly miliony lidí.

14. Co charakterizovalo komunistickou diktaturu za Stalina?

a) Jedna vládnoucí strana, cenzura, represe a potlačování opozice b) Svobodné volby s možností střídání vlád c) Neomezená svoboda tisku a projevu

Stalinův režim soustředil moc v rukou komunistické strany a jejího vůdce. Opozice, svobodná média ani skutečná politická soutěž nebyly povoleny.

15. Která událost souvisí se sovětsko-německým paktem z roku 1939?

a) Vznik SSSR v roce 1922 b) Leninovo převzetí moci v roce 1917 c) Dohoda mezi SSSR a nacistickým Německem, jejíž tajný protokol rozděloval sféry vlivu ve východní Evropě

Sovětsko-německý pakt o neútočení byl podepsán 23. srpna 1939. Jeho tajný protokol vymezoval sféry vlivu obou mocností ve východní Evropě.