Napoleon Bonaparte

Napoleon Bonaparte:

"Vítězství patří těm nejvíce vytrvalým."

ostrov Korsika ve Středozemním moři

průčelí rodného domu Napoleona na Korsice

Napoleon se narodil 15.8. 1769 na Korsice ve městě Ajaccio jako druhý syn nepříliš zámožného příslušníka úřednické šlechty advokáta Charlese Buonaparta a jeho ženy Letizie. Rodina Buonapartů žila ve skromných poměrech, přesto nouzí netrpěla. Otec se věnoval spíše literární činnosti a tak na výchovou potomků dohlížela matka, jež je vychovala s láskou, ale poměrně tvrdě.K tomu měla jistě své důvody, neboť Napoleon později přiznal:

"Nic mi neimponovalo, měl jsem sklon k hádkám a rvačkám, nebál jsem se nikoho. Jednoho jsem bil, druhého jsem škrábal a všichni se mne báli. Nejvíce ode mne zakusil můj bratr Josef. Bil jsem ho a kousal. A ještě ho za to vyhubovali, neboť než se vzpamatoval ze strachu, utíkal jsem už matce žalovat. Tato vychytralost mi přinášela značný prospěch, protože jinak by mě matka byla za mou záibu v pračkách přísně potrestala a nikdy by byla nestrpěla mou útočnost."

otec - advokát

matka

rodový erb Bonapartů

Dětství

Když bylo Napoleonovi devět let, odvezl jej otec i s jeho bratrem Josefem do Francie. Zde byl přijat do vojenského učiliště ve městě Brienne. V této škole si velmi vytrpěl od studentů, kteří se mu posmívali pro jeho malou výšku a špatnou francoužštinu, přičemž tyto problémy řešil vulgárními a fyzickými útoky. I přes tuto nepřízeň pilně studoval a projevoval mimořádné nadání v matematice. Měl také výborné známky ze zeměpisu, dějepisu i jiných předmětů s výjimkou latiny a němčiny.

" Když jsem byl mlád, znal jsem logaritmy třiceti až čtyřiceti čísel; ve Francii jsem si pamatoval nejen jména důstojníků u všech pluků, ale i místa, odkud se vojenské sbory rekrutovaly, kde se vyznamenaly; věděl jsem dobře i o jejich smýšlení."

Mládí

Už od mládí byl velmi pracovitý - spát chodil v jedenáct a vstával ve čtyři. Údajně jednou prohlásil, že každý, kdo prospí více času, je lenoch.

V patnácti letech své studium v Brienne úspěšně ukončil a v říjnu 1784 byl přijat do pařížské vojenské školy École Militaire, která se počítala k těm nejlepším ve Francii. Ale již v prvním učebním roce k němu dorazila zpráva, že jeho otec zemřel. Rodina tak zůstala téměř bez prostředků a jelikož si byl Napoleon vědom skutečnosti, že na staršího bratra není spolehnutí, převzal na sebe roli živitele rodiny, během prvního roku zdárně ukončil celé dvouleté studium a vstoupil do armády. Stal se důstojníkem dělostřelectva.

malá postava Napoleona je mýtus, ve skutečnosti měřil 168 cm, což odpovídá tehdejšímu průměru

Revoluce

V době revoluce se přiklonil k republikánům a spřátelil se s Augustinem Robespierrem, mladším bratrem Maximiliena, kterého obdivoval. Po popravě jakobínů byl krátce uvězněn.

životní láska Napoleona Josefína de Beauharnais

Zpráva o dražbě Napoleonova dopisu Josefíně zde.

Pětičlenné Direktorium, které řídilo Francii po FBR, ho povolalo do čela armády, aby pomohl nastolit pořádek v chaotické a porevolučními zmatky zmítané Francii. V roce 1795 potlačil povstání roajalistů (příznivců monarchie), roku 1796 byl jmenován velitelem italské armády. V roce 1797 donutil Rakušany k uzavření míru, v letech 1798 až 1799 vedl tažení do Egypta a téhož roku zorganizoval státní převrat. Podle nové ústavy byl jmenován prvním konzulem a v srpnu 1802 doživotním konzulem. Záhy reorganizoval státní správu a vybudoval novou armádu dle svých představ a osobních zkušeností. Upevňoval republikánskou diktaturu, která přerostla v diktaturu osobní. V roce 1804 vyhlásil císařství.

Francie po revoluci

korunovace Bonaparta a Josefíny v Notre Dame v Paříži 1804

Video Napoleon (krátké) a jídelníček doby

občanský zákoník, na kterém se Napoleon podílel

Napoleon Bonaparte

Video

* narodil se na Korsice

* svrhl Direktorium - stal se 1.konzulem - 1804 císařem (v Notre Dame)

- opíral se o armádu, policii, byrokracii a bohaté podnikatele

1) vnitřní politika

- uklidnění poměrů v zemi

- vydání občanského zákoníku (náboženská svoboda, rozvody,...)

podpis Napoleona

2) Napoleonské války:

velká část Evropy ovládaná Napoleonem

a) s Velkou Británií ( politický a hospodářský konkurent)

- nejprve snaha oslabit Británii dobytím kolonií (tažení do Egypta, připravované do Indie) - NE

- příprava invaze přes Kanál- NE

- porážka Napoleona u mysu Trafalgar 1805 admirálem Nelsonem = námořní bitva

- snaha oslabit VB kontinentální blokádou (zákaz dovozu brits. zboží na kontinent) 1806

vítěz od mysu Trafalgar - admirál Nelson

kontinentální blokáda

b) s protinapoleonskou koalicí - Rakousko, Rusko, Švédsko

- víězství v "bitvě 3 císařů" u Slavkova na Moravě 1805

- zisk Itálie, německé státy, Rusko a Rakousko spojenci Francie, obsazení Španělska

památník u Slavkova

3) s Ruskem

- vzhledem k porušování spojeneckých dohod Ruskem Napoleon napadl Rusko (610 000 vojáků

různých národností) 1812

- ruská taktika ústupu, zima, hlad, nemoci - NEúspěch

Napoleon u Borodina

ruský generál Kutuzov

"My Napoleona neporazíme. My ho obelstíme." - generál Kutuzov

zničující ruská zima - největší nepřítel

1813 "bitva národů u Lipska" - Prusko, Rusko, Rakousko a Švédsko za finanční podpory VB

porazily Francii

- Napoleon ve vyhnanství na ostrově Elba - útěk, návrat (2. císařství)

1815 bitva u Waterloo video

- definitivní porážka Napoleona VB a Pruskem

- Napoleon ve vyhnanství na ostrově sv. Helena, smrt (1821)

Protože spojené velmoci prohlásily císaře Napoleona za jedinou překážku nastolení míru v Evropě, císař Napoleon věren svému slibu, prohlašuje, že odmítá pro sebe a své dědice trůny Francie a Itálie a že není žádné osobní oběti včetně vlastního života, kterou by nebyl připraven v zájmu Francie podstoupit.