Český stát - Lucemburkové

Lucemburkové

byli druhou českou královskou dynastií. Zemím Koruny české vládli v letech 1310-1437.

Původní državou rodu bylo nevelké hrabství lucemburské na západní hranici Svaté říše římské, dnes území velkovévodství Lucemburského a belgické provincie Luxembourg.

Procvičování - zde, zde a zde

Video ČT o rodu Lucemburků zde

Jan Lucemburský (zvaný Slepý,"král cizinec")

a) zvolen zemským sněmem 1310 (ve 14 letech, sňatek s Eliškou Přemyslovnou)

- za ústupky:

* šlechtické statky jsou nezdanitelné
* cizinci nebudou obsazováni do úřadů
* šlechta nemá vojenské povinnosti mimo hranice

* omezení "odúmrtě"
= vymře-li rod po meči, jeho majetek nepřipadá panovníkovi, nýbrž ženě nebo nepřímému dědici

b) skvělý diplomat + válečník na evropských bojištích

- milovník rytířských turnajů a vyhledávaný společník

- doma král - cizinec (i díky nevydařenému manželství s Eliškou a odporu české šlechty pobýval
často mimo český stát)

- připojil k českému státu Chebsko a Horní Lužici

Zemřel v roce 1346 v bitvě u Kresčaku (součást 100 leté války mezi Anglií a Francií)

Video

Video - zahraniční politika
Video - sňatková politika

Podle kosterních pozůstatků byl zabit v boji zblízka - pravděpodobně se k němu zezadu zleva přiblížil kopiník a krále bodl do zad. Poté co Jan Lucemburský spadl nebo byl sražen z koně, některý z ozbrojenců užil svou dýku, která pronikla průzorem přilby a ukončila králův život. Mimo tato hlavní poranění byly též zjištěny sečné rány na pravém předloktí. Králova pěst se patrně v posmrtné křeči pevně sevřela a sečné rány byly zřejmě zasazeny již do mrtvoly, při uloupení jeho prstenů a králova skvostného, zlatem, stříbrem a drahokamy vykládaného meče...

Hledání imaginárního Janova meče zde

Karel IV. ("Otec vlasti")

dětství

video

jeho křestní jméno bylo Václav. Ve třech letech byl navždy odebrán matce Elišce na příkaz otce Jana. Do svých sedmi let pobýval na Lokti a na Křivoklátě, v sedmi letech byl poslán do Francie. Tam byl vychován a vzdělán - Václavovi učitelé byli vzdělaní kněží; ve 12ti letech navštěvoval přednášky na universitě v Sorbonně; učil se jezdit na koni, rytířským způsobům, dvorským způsobům a diplomacii. Francouzský král Karel IV. byl totiž Václavovým strýcem, podle něj při biřmování přijal mladý Václav jméno Karel.

První zkušenosti v politice a vojenství získal v severní Itálii, kam ho poslal otec. V mládí byl Karel prý bujný mladý muž, který miloval boj a turnaje. Měřil 174 cm.

Ovládal 5 jazyků (latinu, italštinu, francouzštinu, němčinu a češtinu). Měl postupně 4 manželky.

* jméno Václav, později Karel

* "vězněn" na hradě Loket a Křivoklát

* vychován ve Francii na královském dvoře (5 jazyků, učitelem budoucí papež)

video o životě Karla IV.

1) politika

markrabě moravský, později král český a od r. 1355 římsko-německý císař

* opíral se o církev a šlechtu

* dobré vztahy s papežem (Klement VI. - bývalý učitel)

* mírové období - nová území přičleněna diplomatickými dohodami či sňatky (Falc,

Svídnicko,...)

Video - italské tažení

2) hospodářství

- rozvoj:

* bezpečné obchodní stezky - podpora dálkového obchodu

* příchod nových obchodníků a řemeslníků - rozvoj měst

3) rozvoj kultury

a) 1344 vznik arcibiskupství v Praze - 1. arcibiskup Arnošt z Pardubic

b) 1348 založení Karlovy univerzity - 1.ve střední Evropě

c) stavební rozvoj, zejména Prahy, která byla považována za centrum Svaté říše

- Karlův most, chrám sv.Víta, Nové Město pražské, Hladová zeď - gotická kultura

Video - doba Karla IV.

korunovační klenoty - Svatováclavská koruna ( zlato 22 karátů, 18 safírů, 1 akvamarín, 31 spinelů, 15 rubínů, 1 rubelit, 25 smaragdů a 20 perel, do křížku na vrcholu je údajně vložen trn z koruny Ježíše Krista), jablko a žezlo

arkýř Karlovy univerzity

pečeť Karlovy univerzity

Karlův most přes Vltavu 515,76 metrů dlouhý a jeho šířka je 9,40 až 9,50 m

základní kámen položen 1-3-5-7-9-7-5-3-1 - tedy 9.7.1357 v 5.31 ráno

Zdravotní stav - konec života

Karla trápila ve vyšším věku dna, která ztěžovala jeho pohyb a také mohla být příčinou pádu (nejspíše z koně či ze schodů). Následná zlomenina krčku stehenní kosti ho upoutala na lůžko. V důsledku toho v sobotu 29. listopadu 1378 skonal na Pražském hradě tři hodiny po západu slunce. Příčinou byl zápal plic.

Video - hrobka

Karel IV. - sběratel relikvií