MĚSTO
= středisko obchodu a řemesel
Vznik měst:
12. - 13. století v Evropě
13. - 14. století u nás
- na křižovatkách obchodních cest
- v podhradí a u klášterů
- na "zeleném drnu" ( podle plánu na doposud pustém místě) - pravidelný tvar náměstí
U nás vznikala významná města za vlády posledních Přemyslovců - tj. ve 13. až 14.století (zejména za Přemysla Otakara II.).
Založením města byla obvykle pověřena zvláštní osoba - lokátor. Ten měl za povinnost vyměřit panovníkem určené místo, najít a usídlit zde obyvatelstvo. Ten kdo financoval založení města se nazýval donátor.
práce lokátora, stavba města
Druhy měst:
1) královská
* královská
* horní - těžba drahých kovů
* věnná - patří královnám
- obyvatelstvo svobodné
-2)poddanská ( patřící šlechtě nebo církvi) - obyvatelstvo poddané
České Budějovice - královské město
Vzhled:
střed města - náměstí = rynek - místo konání trhů, tržiště, nejdůležitějšími budovami byla radnice a kostel, nejvýstavnější domy okolo náměstí patřily nejbohatším měšťanům.
V jejich přízemní části bývaly sklady, obchody, krčmy. V patře se bydlelo.
Domy chudších či středně bohatých měšťanů se nacházely v postranních ulicích. Součástí středověkých měst však byla i rozsáhlá předměstí, v nichž stály domy řemeslníků a také zemědělské usedlosti a dvorce.
Krčma = středověká hospoda, nálevna
Šatlava = vězení
Pranýř = sloup z kamene nebo dřeva pro potrestání lehčích provinění
Měšťanské domy = v přízemí dílna, obchod, sklad, v 1.poschodí bydlení
Obyvatelstvo:
1) městský patriciát = bohatí kupci (většinou německé národnosti provozující dálkový
obchod s luxusním zbožím)
2) řemeslníci ( mistři - majitelé řemeslnických dílen) a kramáři = méně majetní obchodníci
3) městská chudina ( čeledíni, sluhové, nádeníci, žebráci, řemeslničtí tovaryši a učedníci)
Řemeslníci stejné profese vytvářeli profesní řemeslnické spolky = cechy:
cech pekařů, kovářů, ševců, hrnčířů, řezníků, ...
V čele měst - městská rada tvořená většinou 12 konšely - v čele purkmistr.
Daně = berně vybíral panovníkem či vrchností dosazený rychtář.
Na bezpečnost ve městech dohlíželi biřici.
Podmínky měšťana:
- vlastnictví domu
- určitá doba pobytu v daném městě
- list dokazující řádný manželský původ
Velikost měst byla různá: většinou kolem 3000 obyvatel, ta největší, jako Benátky, Londýn, či Paříž, čítala 30 - 40 000 obyvatel.
Města mohla získat od panovníka privilegia = výsady, ze kterých více bohatla a jejich význam rostl.
Druhy privilegií
- hradební (možnost opevnit město hradbami)
- hrdelní (možnost konat soudy a následné popravy těžkých zločinců)
- varné ( možnost vařit pivo)
- trhové (možnost konat trhy, jarmark - výroční trhy))
- mílové ( v okruhu míle=přibližně 11 km se nesměl usadit řemeslník již existující ve městě)
- samosprávy (možnost volit si městskou radu)
- horní ( možnost těžit drahé kovy)
francouzské město Carcassonne s hradbami
Význam měst:
- hospodářský
- politický
- kulturní ( vzdělanost)
Rizika:
- časté požáry (hořlavé materiály - došky, šindele jako střešní krytina, domy těsně u sebe)
- špatné hygienické podmínky - časté epidemie (mor = černá smrt, rozšíření z Asie)
ukázka z filmu Černá smrt
V některých městech žili Židé, kteří vytvářeli uzavřené městské čtvrti = ghetta, kde bývala synagóga (rabbi). Židé se směli věnovat financím (půjčovali peníze na úrok, křesťané nemohli). Řemesla směli vykonávat pouze pro potřebu své židovské komunity.
Občas byli Židé vystaveni krutému pronásledování = pogromu.
Vývoj postavení měst:
Přemyslovci - zakládání měst, zejména od 13. století
Lucemburkové - rozvoj Prahy (zejména za Karla IV.)
- v době husitské zástupci královských měst součástí zemského sněmu (1421 sněm v Čáslavi - místo zástupců duchovenstva) - 1420 založeno husitské město Tábor (spotřební komuna)
Jagellonci - stavovská monarchie, konkurence měst a šlechty v podnikání i politice - 1500 Vladislavské zřízení zemské
Odkazy:
